Říjen 2014

Hačikó, příběh psa

7. října 2014 v 11:20 | Gabrielle |  OSTATNÍ - Filmy
Znáte Hačikův příběh? Tak holky, připravte si kapesníky!
Hačikó (10. listopad 1923 - 8. březen 1935), známý v Japonsku jako čúken Hačikó (jap. 忠犬 ハチ公 - věrný pes Hačikó) byl pes plemene Akita Inu. Narodil se na farmě nedaleko města Odate v prefektuře Akita. Na Hačika se vzpomíná díky jeho oddanosti k majiteli i mnoho let po jeho smrti. V roce 1924 se majitelem Hačika stal Hidesaburó Ueno, profesor na Fakultě zemědělství Tokijské Univerzity.
Hačikó denně doprovázel svého pána když šel do práce a čekal na něj večer na vlakovém nádraží Šibuja. V květnu 1925 Ueno náhle zemřel na pracovišti. Hačika si vzali do péče profesorovi příbuzní, Hačikó však neustále utíkal a vracel se do profesorova domu. Péče o psa převzal profesorův zahradník, který znal Hačika už jako štěně. Hačikó každý večer odcházel na nádraží, doufaje, že se profesor konečně vrátí z práce domů. Hačikó čekal na svého pána celkem po dobu 11 let. Bývalý student profesora Uena uveřejnil několik článků o Hačikově pozoruhodné loajalitě. V roce 1932 jeden z těchto článků publikovaný v novinách Asahi Šinbun způsobil celonárodní zájem o tohoto psa. Jeho věrnost památce pána dojímal obyvatel Japonska jako exemplární příklad oddanosti. Bronzová socha zobrazující Hačika stojí dodnes na vlakovém nádraží Šibuja v Tokiu, kde Hačikó věrně čekal na svého pána. Hačikův příběh způsobil po celé zemi zájem o plemeno Akita Inu. Hačikó zemřel 8. března 1935. Jeho ostatky jsou uloženy v Národním vědeckém muzeu v Tokiu.


Celý příběh tohoto slavného psa chytí za srdce snad každého..
U filmu, který je ztvárněn k tomuto příběhu, jsem skutečně brečela. Kdo film o Hačikovi ještě neviděl, doporučuji se kouknout. Film a celý jeho příběh Vás donutí přemýšlet a koukat na vše zase o trochu jinak.
Přesto že to není žádná novinka, musela jsem to napsat, a doufám že je někdo zase o pár informací bohatší a má typ na dobrý film.:)

..a toto je pravý Hačikó, stále čekající na svého pána..
Znáš Hačikův příběh? Viděl(a) jsi film? Tvůj názor? :)

Gabrielle

Typy článků

6. října 2014 v 23:52 | Gabrielle |  NÁZORY - Otázky
Jelikož chci samozřejmě zaujmout právě Vás, čtenáře, tak se Vás ptám, jaké články Vás z pohledu čtenáře zajímají nejvíce a na které nejraději reagujete? Abych věděla co psát. ^^

Prosím o hlas v anketě, popřípadě s nějakým podrobnějším přáním rozhodně do komentářů! :)

Gabrielle



Mých 5 TOP filmů (horory)

6. října 2014 v 23:17 | Gabrielle |  OSTATNÍ - Filmy
Druhá část názorového článku, co se filmů týče. Tentokrát jsou to mé oblíbené horory. :3

Z hororů mám ráda spíše psycho, než krváky.. :) Takže radši duchy apod. než nějaké vraždění apod. :)
Když bych to měla brát co se strachu při filmu týče, bylo by to asi takto..

1. V zajetí démonů

V kině jsem tento horor nestihla, koukala jsem se doma, ale mamča která na něm byla s kamarádkama mi říkala, že se málem počůrala strachy.. :D Za sebe bych řekla že jsem od toho hororu čekala víc, nicméně neříkám že jsem se (hoodně) nebála :D A být na ten horor v kině, asi nepřežiju.. :D Navíc, je to podle skutečné události..:D

Hodnocení: 9/10

2. Paranormal Activity

Další slušnej psycho horor jsou Paranormal activity. :D Všechny díly!.. :D
Hodnocení: 8/10

3. Máma

Na poprvé, poté co jsem byla hodně vystresovaná, jsem tenhle horor musela po lekavých scénách na začátku musela vypnout.. :D :D
Hodnocení: 8/10

4. Sinister

Podle mě opravdu vydařený psycho horor. :D Na poprvé jsem ho musela také po době vypnout, protože na mě toho napětí už bylo zkrátka moc!:D
Hodnocení: 7/10

5. Chraň nás od zlého

Na tomto hororu jsem byla v kině, můj první horor, díky tomu že to bylo v kině, veliké plátno a skvělé ozvučení, děj mě vtáhl a bála jsem se mnohem víc než bych se bála normálně, horor má i skvělý děj, vše do sebe zapadá, nicméně, stejně jsem od toho čekala víc! :D
Hodnocení: 6/10

MIMOCHODEM! V kině brzy vychází horor "Annabelle", poté co jsem v kině viděla ukázky, na něj ROZHODNĚ jdu! :3 Takže se zřejmě brzy zařadí mezi prvních 5 nejlepších hororů. :D
Názory? Nějaké doporučení na Vaše filmy? :)
Gabrielle

Plánovací schopnost

6. října 2014 v 22:01 | Gabrielle |  NÁZORY - Téma týdne
Moje plánovací schopnosti byly v teoretické části vždy opravdu dobré, nicméně jejich praxe se
většinou hodně lišila. Náplanovat něco, to mi jde skvěle. Ale držet se plánu? Hrůza! Moje vůle není zrovna největší, a tak se po chvíli plánu stejně upustím.. ať je to učení, cvičení nebo cokoliv jiného. :D Bohužel :/ Musím to změnit!:D Přeci jen, když si teď říkám jak se budu učit až přijdu domů, a ve finále to potom je tak, že si nepřipravím ani učení na další den a jsem celý den na noťasu a večer venku a na učení se ani
nekouknu.. to je dost blbé. :D Musím s tím začít něco dělat, začít se učit, abych se na tu svou střední vůbec dostala! :D
Jak se dokážete držet plánu Vy? :D A jak máte silnou vůli? S pravdou ven! :D
Gabrielle


Dojíždění nebo intr?

6. října 2014 v 20:26 | Gabrielle |  NÁZORY - Ostatní
Příští rok mě čeká nástup na střední. Moje obavy se zvyšují, protože kdybych dojížděla do Liberce, tak bych se domů jezdila téměř pouze vyspat, protože by mi dojíždění zabralo
opravdu dost času. Jenže já jsem ten typ člověka, co chce mít svůj klid, pohodu a soukromí, a na intru by se mi toho zřejmě moc nedostalo, ale zase to dojíždění? To bych také už moc pohody neměla. Také se bojím kolektivu na intru, někdo si stěžuje, někdo si ho chválí, tak co tedy.. Na intru být opravdu nechci, ale dojíždění by mě hodně vyčerpávalo. Také jsem přemýšlela že bych mohla při týdnu dojíždět, a přes praxi (která je od 7, a to bych pomalu nemusela chodit ani spát, kdybych dojížděla) bych byla doma.. Zkrátka jsem v koncích, nevím a mám nervy z toho, jak to bude!:/
Jaké máte zkušenosti s dojížděním nebo intrem Vy? Vaše názory?
Gabrielle

Chození po doktorech

6. října 2014 v 19:28 | Gabrielle |  NÁZORY - Ostatní
Dnes jsem po druhé vyučovací hodině odešla ze školy a jela rovnou k doktoru.
Strávila jsem chozením po doktorech přes 3 hodiny a výsledek stejně nemám. Nejdřív k mé doktorce, po třičtvrtě hodině v čekárně mě poslala na ORL, na ORL mě po 20 minutách v čekárně poslali do nemocnice na rentgen, z nemocnice zpět na ORL kde mi řekli že tam nic není, vzali mi výtěr z krku a já šla domů s omluvenkou pouze na dnešek, přesto že mám nadále teploty. Bože! Myslela jsem že se zblázním! Mamka na to taky není, a pokud mi už vyloženě nebude na umření, myslím, že to nechám na domácí léčení čajem a pohodou..
Většina mých cest k doktorce, třeba i s opravdu, opravdu bolavým krkem, dopadla podivně, řekla mi, že angínu nemám a antibiotika mi nedala, ať jsem jenom do konce týdne doma, šla jsem domů, a ještě večer jsem jela s mamkou na pohotovost jak bolavá angína se mi rozjela, a druhý den jsem ihned nastupovala do nemocnice na kapačky a následnou operaci.. tak co to? :D
Jaký máte vztah k tomuhle obíhání po doktorech Vy? Máte nějaké podobné nepříjemné zkušenosti?
Chodíte si pro každou omluvenku k doktoru nebo preferujete radši své odůvodnění? :D
Gabrielle